3) Realismus
- snaha ukázat po II. svět. válce chybný přístup idealistů v chápání mez. systému
= reakce na utopický liberalismus v oblasti základních otázek o válce a míru
- kombinuje pesimistický pohled na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy existujícími v mezinárodní anarchii
- vznik
- polemika s koncepcí politického idealismu
= poznání, jak k boji o moc dochází a navrhování možností kontroly
- prosazuje mocenskou rovnováhu
- stát:
- racionální aktér usilující o sebezachování
- státy + jejich vedoucí představitelé jsou nejvýznamnější činitelé MV
- cíle státu definovány v pojmech moci, jinak než mocí, cíle nelze dosáhnout či obhájit
- politika je nekonečný boj o moc
- zahraniční politika :
- řídí se zákonitostmi vycházejícími z lidské přirozenosti
- odráží vědomí národního zájmu
- umění zahr. politiky = sladit cíle s její mocí
- čl. spojen s agresivitou a soutěživostí + pud sebezáchovy; vůle po živ. se mění ve vůli po moci
- představitelé: H. Morgenthau, W. Lippmann, G. Kennan
Idealismus |
Realismus |
nadřazuje univerzální etická pravidla politice |
považuje etiku za výsledek politiky |
slouží k vytvoření nového světa |
pouze odráží zavedenou praxi |
voluntaristický - možnost radikální změny aktem vůle |
deterministický (předurčený) - realitu můžeme poznat, nikoli radikálně měnit |
blízký intelektuálovi |
blízký diplomatovi |
- chod dějin = kyvadlo pohybující se mezi realismem a idealismem (Edward Carr)
Teorie her
= snaha racionálně vysvětlit některé jevy v politice a mezinárodních vztazích; matematická teorie rozhodování 2 na sobě závislých hráčů (států)
- rozvinula se za Studené války (na příkladech USA a SSSR); propagátor John Wash
- předpokládá racionalitu, tedy racionální chování účastníků (států)
- hráč (stát) si stanovuje cíle a volí si strategie
1) Hra na zbabělce
- dokazuje teorii Thomase Hobbse (x J. J. Rousseau)
|
SSSR |
||
USA |
|
ustoupit |
neustoupit |
ustoupit |
(0;0) |
(-100;10) |
|
neustoupit |
(10;-100) |
(-100;-100) |
- řešení:
= strategie, s jejíž pomocí hráč (stát) přesvědčí svého partnera o své iracionalitě (tj. o připravenosti riskovat)
–> iracionalita může být racionální strategií (např.: jaderný konflikt - vzájemná neústupnost může vést k vzájemnému zničení; ústupek vede k oslabení prestiže)
2) Dilema vězňů
- maximalizace vlastního užitku nevede k všeobecnému prospěchu, nýbrž naopak všechny poškozuje
- zpochybňuje liberální pohled na svět
|
SSSR |
||
USA |
|
spolupracovat |
nespoluprac. |
spolupracovat |
(4;4) |
(-3;6) |
|
nespoluprac. |
(6;-3) |
(0;0) |
- řešení:
- nejvýhodnější je spolupracovat (tedy nepřiznat se)
- uplatnění realismu v praxi:
- období „Koncertu velmocí“ (zhruba 1815 - 1853) jako doba realistické politiky vyvažování vlivů jednotlivých států
- realistický přístup ve 20. století – období détende, sbližování s Čínou apod. jako rezignace na morálku v politice
- Rada bezpečnosti OSN jako model velmocenské vlády nad světem