9) Meziválečný vývoj
-
- materiální škody
- Německo bylo donuceno vydat námořnictvo a velkou část pozemních sil, propustit zajatce a zničit munici; základem reparací byl závazek Německa uznat dluhy své i svých spojenců
- spojenci obsadili německá území na západ od Rýna (Francie)
- mocenské postavení Francie se upevnilo, Anglie ztratila své postavení první světové velmoci
- došlo k rozbití monarchií existujících od roku 1815
- zásadní změny na mapě Evropy:
- rozpad Rakouska-Uherska → vznik ČSR, Polska, Maďarska, Rumunska, Království SHS a Rakouské republiky
- rozpad Osmanské říše → vznik Turecka
- zánik ruské monarchie → vznik Sovětského Ruska (+ vznik Litvy, Lotyšska a Estonska)
- zánik německé monarchie → vznik Německé republiky
+ nespokojenost nástupnických států s uspořádáním ve střední Evropě
- rozšíření demokracie v Evropě
- 20. léta - válkou vyčerpaná, ale radostná Evropa, USA hosp. nejsilnější stát světa (ekonomicky vydělá na válce USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Japonsko)
- poválečné uspořádání světa:
- 1918 Pařížská mírová konference
- 1921 - 22 Washingtonská konference
- rozdělení sfér vlivu v Tichomoří, vzájemný poměr tonáže lodí, princip otevřených dveří Číně (k volnému obchodu); doplněk Versailleských mírových smluv
- účast USA, VB, Japonska a Francie
- platnost smluv do 1936 (končí ve chvíli, kdy Japonsko napadne Mandžusko)
- 1922 Konference v Janově
- otázka poválečných hosp. poměrů - otázka něm. reparací a otázka Sovětského Ruska
- účast téměř 30 států (USA - pouze pozorovatel)
- k dohodě nedošlo
- sblížení německé a ruské delegace → 1922 Rappalská smlouva - vzájemné odpuštění dluhů + ustavení diplomatických styků Německa a Ruska
- 1923 Rhurská krize
- obsazení Porúří belgickou a franc. armádou, protože Německo neplatí dohodnuté reparace
- 1924 Protokol k pokojnému uspořádání mezinárodních sporů
- stanovení 3 zásad: arbitráž, bezpečnost, odzbrojení
- 1926 Německo přijato do Společnosti národů (vystupuje 1933 po obsazení Porýní)
- 1926 Rýnský garanční pakt
- určení hranic Francie, Německa a Belgie
- přijat na konferenci v Locarnu 1925
- 1929 Youngův plán
- konečná výše reparací; zrušení dozoru nad německou ekonomikou
Versailleský mír
- k uzavření Versailleského míru (Versailleské mírové smlouvy s Německem) došlo na Pařížské konferenci 1919
- nově uspořádal Evropu
- ujednání:
- Německo je jako viník války odpovědno za všechny ztráty a musí zaplatit válečné škody
- Německo musí Francii vrátit Alsasko-Lotrinsko
- Německo ztratí všechny kolonie:
- VB a Fr. - Togo a Kamerun, východní Afrika - VB, Belgie a Portugalsko, Německá jihozápadní Afrika – Jihoafrická Unie
- tichomořské ostrovy na sever od rovníku - Japonsko, jihopacifické državy - mandátní území Austrálie a Nového Zélandu
- Levý břeh Rýna po dobu 15 let okupován spojeneckými jednotkami a z 50 km pásma pravého břehu budou staženy ozbrojené síly
- zrušení všeobecné branné povinnosti; profesionální pozemní armáda max. 100 000 mužů; válečné loďstvo - redukce, zákaz ponorek
- rozpuštěn Generální štáb a zákaz vývoje a výroby „ofenzivních“ zbraní
- anulace brestlitev. (1917 Rusko ztratí Polsko, Pobaltí a část Bělorus.) a bukurešťského míru
- výše reparací však nebyla přesně určena!
- není uspokojivě vyřešena otázka německých hranic na východě!
- Versailleský systém:
= světové uspořádání geopolitických poměrů ve světě po 1. světové válce, jak vzešlo z Pařížské mírové konference a Washingtonské konference
- nepevné světové uspořádání (am. Kongres odmítl angažování ve Společnosti národů i ratifikaci smluv s Ústředními mocnostmi) rozvrátila agresivita Jap., It. a Něm. ve 30. letech
Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona
= program prezidenta USA Woodrowa Wilsona o poválečném uspořádání světa; jeden ze základních dokumentů mezinárodní politiky
- vyhlášeno 8. 1. 1918 (letáky rozhazovány na frontách)
- formulování zásad nového světového řádu, který měl nahradit zdiskreditovanou politiku tajných smluv a aliancí
1) zásady poválečné spolupráce (éra „otevřené“ mez. diplomacie v zájmu dosažení míru; svoboda plavby v mez. vodách + právo rovného přístupu ke zdrojům surovin, liberální svět. obchodní systém, celosvětové odzbrojení, nestranné řešení otázek kolonií a ohled na vůli obyvatelstva)
2) zásada sebeurčení národů a vytvoření etnických hranic (vyklizení něm. okup. území Ruska, obnovení nezávislosti Belgie, připojení Als.-Lotr. k Francii, hranice Itálie podle etnických hranic, autonomie národů Rak.- Uh., vyklizení okup. území Rum., Srbska a Černé Hory, rozvoj netureckých národů v Osm. říši, nezávislost Polska, koncept s návrhem na založení SN)
- již během války musel Wilson na nátlak evr. spojenců některé zásady změnit
- USA se překvapivě nestaly členem SN, jejíž vznik sami iniciovaly
Společnost národů
= mezinárodní organizace, která měla zprostředkovat spolupráci mezi státy a zajistit odzbrojení a mír; existence SN = požadavek 14. bodu z programu prezidenta Wilsona
- pakt Společnosti národů součástí mírových smluv uzavřených na Pařížské mírové konferenci
- 1919 - 46; pokus o nastolení spravedlivého světového řádu a rovnosti států
- vznik: 20. 1. 1920; bez účasti USA (Kongres odmítl am. zasahování do neklidných evr. poměrů)
- zánik 19. 4. 1946, kdy její funkce převzala OSN
- 3 hlavní orgány:
- Všečlenské shrom. - každý stát měl jeden hlas - celkem 54; volilo výkonný výbor, nestálé členy Rady a soudce Mez. soud. dvora
- Rada SN - stálí (pův. VB, Fr., It. a Jap., přibylo Něm. a SSSR) a nestálí členové (pův. 4)
- Stálý sekretariát v Ženevě s generálním tajemníkem
+ Mezinárodní úřad práce a Ekonomický a finanční výbor
- neúčast velmocí byla hlavní příčina selhání Společnosti národů:
- po přijetí do SN začalo Německo s odbouráváním důsledků Versailleské smlouvy (nerespektuje podmínky Versailleského míru)
- 1933 odchod Japonska (po intervenci do Mandžuska), 1933 odchod Německa, 1937 odchod Itálie (válka v Habeši), 1939 vyloučení SSSR kvůli zimní válce s Finskem
- SN svou úlohu kolektivní bezpečnosti nedokázala prosadit a naděje malých států, stejně jako evropský a světový mír byly ztraceny
- pozn.: Edvard Beneš - 1923 - 26 člen Rady SN, 1926 - 27 předseda Bezpečnostního výboru SN
- 2. pol. 30. let - definitivní zhroucení Versailleského systému (Německo nedodržuje ujednání, občanská válka ve Španělsku, Japonsko-Čínská válka v Mandžusku, Italská intervence v Habeši)
Itálie 1914 - 1938
= období nástupu fašismu
- 1919 založena teroristická organizace Fasci di combattimento (tzv. bojové svazy), která se později přeměnila ve fašistickou stranu; v čele Benitto Mussolini
–> nátlak na věřící a komunisty
- 1922 tzv. pochod na Řím vedený Mussolinim (jmenován předsedou vlády)
- postupná likvidace parlamentního režimu –> 1926 vyhlášen fašistický stát jedné strany
- vůdce s neomezenou mocí, elita, řízené masy; rysy totalitarismu; regulovaná ekonomika
Německo (1929 - 1933)
- období nástupu nacismu
- 1919 založena NSDAP (Něm. nacionálně socialistická dělnická strana)
- 1925 Mein Kampf = ideový program strany
- 1925 založení ozbrojených organizací NSDAP - SA a SS
- SA (Sturmabteilung = úderný oddíl) = polovojenská organizace; nástroj násilí a teroru v boji NSDAP o moc; v čele Ernst Röhm
- SS (Schutzschaffel = ochranný oddíl) = polovojenská, později ozbrojená org. vznikla k osobní ochraně funkcionářů NSDAP; v čele Heinrich Himler
- hl. nástroj teroru, represí, okupační a vyhlazovací politiky
- „stát ve státě“ - samostatná, autonomní jednotka
- všeobecné SS (Allgemeine SS), strážní jednotky konc. táborů, kasernované pohotovostní jednotky; posl. 2 tvořily od 1939 zbraně SS (Waffen SS) - elitní frontové jednotky
- 1930 NSDAP 20 % hlasů, 1932 40 % hlasů
- vůdce NSDAP Adolf Hitler - 1933 říšský kancléř, 1934 po smrti prezidenta Hindenburga (Ochrana lidu před gangsterskou populací - Romy) přeměna státu v nacistickou diktaturu, Hitler si udílí titul „vůdce“ (místo „prezident“)
→ ukončení Říšského sněmu, poté zastavení a následné zakázání činnosti pol. stran a odborů
- 1934 zřízen 1. koncentrační tábor - Dachau
- 1934 Noc dlouhých nožů
- Hitler nechal s pomocí SS zlikvidovat vedení SA, jenž si začalo nárokovat rovnocenné postavení ve státě
- 1935 Norimberské rasové zákony
→ Židé - ztráta volebního práva, odchod ze státní správy, zdravotnictví, školství, armády atd.; vyhrazena místa v MHD a v parcích; později označení Davidovou hvězdou
- všeobecná branná povinnost → porušení ujednání Versailleského systému
- 1938 Křišťálová noc
- protižidovský pogrom; Židé odsunuti do koncentračních a pracovních táborů, obchody vypleněny, synagogy a školy vypáleny
- březen 1938 anšlus Rakouska, poté výrazné zvýšení tlaku na ČSR
- 29. 9. 1938 Mnichovská dohoda
Sovětské Rusko
- hosp. i politická zaostalost Ruska se výrazně projevovala v mnoha vojenských neúspěších
- 1917 Únorová/Březnová revoluce
= svrženi samoděržaví, odstoupení cara Mikuláše II. a nastolení Prozatímní vlády v čele s Vladimirem Kerenskim
- zánik carského režimu a nastolení buržoazně-demokratické republiky Sovětské Rusko
- vznik revolučních organizací „sovětů“ = dělnické, vojenské a rolnické rady a výbory v čele s V. I. Leninem (bolševici) –> dvojvládí
- 1917 Říjnová/Listopadová revoluce
- 2. obsazení Zimního paláce a rozpuštění Prozatímní vlády
- svolání Sovětu → vytvoření 3 dekretů (o půdě, o míru a o právu na sebeurčení národů)
- car s rodinou zatčen a popraven (evr. země váhaly s poskytnutím azylu)
- moc převzali bolševici v čele s Leninem, který získal podporu obyvatelstva slibem pozemkové reformy a ukončením války (Dekret o půdě, o míru a o sebeurčení národů)
- nejvyšší sovět - parlament
- vystoupení Sovětského Ruska z války + uzavření míru s Německem - Brestlitevský mír (ztráta Polska, Pobaltí a části Běloruska)
- 1918 - 20 občanská válka
- pokus o svržení bolševiků Rudou armádou vedenou Lvem Trockim; vítězství bolševiků, sovětskou mocí nastolena diktatura
- 1922 vznik SSSR (Svaz sovětských socialistických republik):
- 1924 † Lenin → nastupuje Stalin
- upevňování vlivu komunistického režimu J. V. Stalina –> stalinismus (totalitní diktatura se snahou učinit ze SSSR velmoc)
- potřebné zvýšení hospodářské i vojenské úrovně –> pětileté hospodářské plány (nové hutě, chemické a strojní závody); doprovázené velmi nízkou životní úrovní
- industrializace (za peníze ze zemědělství)
- 1922 Rappalská smlouva - vzájemné odpuštění dluhů a ustavení diplomatických styků Německa a Ruska (po sblížení na Konferenci v Janově)
- 1926 Německo + SSSR - podpis paktu o vzájemné neutralitě
- Francie:
- 1936 vláda Lidové fronty (levice; premiér L. Blum) → zlepšení sociální situace - výkupní ceny zemědělských produktů, zvýšeny důchody; větší moc odborů
- 1938 po Blumovi nastupuje E. Daladier (podpis Mnichovského diktátu)
- fašistická organizace Ohňové kříže (v ČSR organizace Vlajka - Radola Gajda)
- Švédsko:
- tzv. švédská cesta
- 1932 vláda sociálních demokratů
- 1936 program národního blahobytu
Občanská válka ve Španělsku
- 1931 došlo kvůli tíživým důsledkům hosp. krize ke svržení monarchie a vyhlášení republiky
- 1933 získala ve volbách většinu pravice, než se chopila moci, došlo proti ní k povstání (moci se ujímaly dělnické a rolnické rady) → potlačeno
- 1935 vytváření protifašistické koalice - 1936 vítězství ve volbách
- 1936 vláda Lidové fronty (levice) → reformy v sociální oblasti
x
fašistická organizace Falanga s armádou (konzervativní část - generál Francisco Franko) - zásobovaná zbraněmi a voj. materiálem z Itálie a Německa
- začala se obnovovat vláda a rozšiřovaly se demokratické svobody
- 18. 7. 1936 republikánské povstání proti vládě Lidové fronty → občanská válka
- ofenzíva pučistů zastavena; zásahy do spol. struktury - znárodnění podniků, konfiskace půdy nepřátel republiky, pozemková reforma
- 1937 krvavé boje (republik. armáda podporovaná interbrigádami vyslanými 53 státy - i ČSR)
- 1938 vyčerpání a kapitulantské nálady v republikánské armádě
- 1939 převrat v Madridu (plk. Casado a pravicový soc. Basteiro) - vytvoření junty národní obrany → konec španělské republiky
- 1939 vtáhly do Madridu frankistické jednotky společně s italskými divizemi → fašist. diktatura
Briand - Kellogův pakt
= dohoda o odmítnutí války jako prostředku mezinárodní politiky; závazek postavit válku jako prostředek státní politiky mimo zákon
- všechny spory měly být řešeny výlučně mírovými prostředky - ale bez sankcí!
- vznik: 27. 8. 1928, Paříž; 15 států, do r. 1938 60 států
- Aristide Briand - fr. ministr zahraničí, spolutvůrce Locarna + Frank Kellog - am. státní tajemník
- žádné sankce za neplnění podmínek –> nemožnost zabránit II. světové válce (nerespektování podpisu paktu - součást žaloby před norimberským tribunálem)
- souběžně s rozběhem jednání přípravné odzbrojovací konference SN
Hospodářská krize
- 1929 - 1933; nejhlubší hospodářská krize moderní doby
- zasáhla všechna odvětví - zemědělství, průmysl i bankovnictví, zahraniční obchod; hluboký pokles průmyslové výroby (53 % Německo); vysoká nezaměstnanost (30,1 % Německo)
- předznamenána hlubokou agrární krizí v USA - z nadúrody obilí –> pokles celosvětových cen
- než trh stihl zareagovat, došlo 24. října 1929 (Černý pátek) ke krachu na newyorské burze, na Wall Street (následoval krach mnoha am. bank, pokles výroby v mnoha průmyslových odvětvích)
- rozšíření krize do Evropy a do států nejvíce závislých na USA - před. díky propojení ekonomik a otevřenosti trhu
–> am. hosp. krize se stala světovou hosp. krizí (Něm., VB, Francie); v Evropě bylo nejvíce zasaženo něm. a rak. hospodářství
+ těžká finanční krize (v důsledku odlivu amerických financí) + rozvrácení zahraničního obchodu
- krize prohlubována nekoordinovaností vlád vyspělých zemí, každý se snažil vyvést z krize své domácí hospodářství
- USA, Franklin Delano Roosevelt - vnitropolitický program New Deal; 1933 - 39
- řada regulačních opatření - např. zákon o regulaci zemědělství
- federální instituce pro odstranění škod způsobených krizí, vytváření nových pracovních míst na obnovu amerického hospodářství, dozor nad bankovnictvím, zásady čestné konkurence - stanovení min. mzdy, prac. doby atd. (zvýšení moci odborů)
- snaha o vytvoření nového sociálního zákonodárství
- mnoho pozitiv, ale také mohutný nárůst federální byrokracie a vysoká koncentrace moci ve federálních orgánech - většina institucí zrušena po 2. svět. válce
- k malému ekonomickému zotavení došlo po roce 1933, pokrizová deprese ale trvala až do konce 30. let - oživení přinesl až přechod k válečnému hospodářství
- krize oslabila důvěru v kapitalismus jako výkonný ekonomický systém - nutnost vládních zásahů prostřednictvím plánování, fiskální a měnové politiky (USA - New Deal) nebo dokonce kontroly státu nad ekonomikou (Německo)
- zhoršení životní úrovně obyvatelstva a následná soc. nespokojenost - vzrůst popularity extrémistických hnutí (nacismus v Německu) a vůdců, kteří oslabovali důvěru v demokracii jako optimálního spol. modelu
Cesta ke 2. světové válce
- růst vlivu nacismu a fašismu v Evropě
- britská a franc. politika „appeasementu“ (ústupková politika), dodávající sebevědomí Hitlerovi
- vznik „Osy Berlín - Řím - Tokio“
- cíle Hitlerovy politiky v Evropě; Německo - sovětské spojenectví - 1922 Rappalská smlouva, 1926 podpis paktu o vzájemné neutralitě
- Sovětsko-finská válka; politický vývoj v SSSR mezi válkami